DO YOU WANNA MAKE LOVE TO ME?

Když má blízký přítel narozeniny, chce mu člověk dát dárek, který ho dostane, potěší, opravdu překvapí. Něco, co mu vyrazí dech. Mě se to, myslím, povedlo. A nadvakrát. Vyrazila jsem dech i sama sobě. Dámy a pánové, dnes Vám představuju můj m-a-s-t-e-r-p-i-e-c-e: plátěnou tašku!

Potřeby: plátěná taška, tužka, štětec, barva na textil, noviny, bezvětří

Tímto děkuji mému asistentovi za trpělivost při focení. Jak s větrem, tak s mými nervy na pochodu..

Postup je takový, že vyložíte tašku novinama, aby barva neprosákla na druhou stranu, pak vezmete tužku, předkreslíte si obrázek/text/cokoliv, co chcete na tašce mít, potom otevřete kelímek s barvou, smočíte v ní štětec a tužkou předkreslené plošky vybarvíte. Pak necháte schnout. Já vím, že na tom nic extramaster není.

Nicméně můj masterpiece je opravdu masterpiece, neboť prostě je. Tahle taška je věc, na kterou jsem pyšná ze všech mých prozatím vyrobených věcí nejvíc, protože nejsem talent na portréty. Ale musíte uznat, že tenhle, tenhle se mi mimořádně povedl:

Ten text na tašce vážně není lacinou nabídkou rychlého inkognito sexu. Znalci doufám poznali, kdo je na tašce vyobrazen. Pokud ne, styďte se, tohle je můj životní portrét!

Pro neznalé, fešák na tašce je Luke Pritchard, zpěvák kapely The Kooks. A ten nápis, to je z textu jejich songu 'Do You Wanna'. Že jste o těchto anglických gentlemanech nikdy neslyšeli? To je obrovská chyba, Váš život tak postrádá další rozměr! Ale nevadí nic, lepší pozdě než nikdy. O to víc si teď můžete užít jejich měsíc starý videoklip, Down. Tak volume doprava a kochejte se indie rytmy a kudrnatými vlasy:

Hope you like it! :)

ZMALOVANÝ HRNEK

Po dvou týdnech se slavnostně hlásím zpět. Nene, ještě jsem s tím blogováním nesekla.

Tentokrát tu mám zase rychlovku, a to hrnek. Potřebujete hrnek, štětec, troubu a barvy na keramiku/porcelán.
Já používám vypalovací barvy Marabu Ceramica, sadu o šesti základních barvách. Chtěla jsem tu na ně dát odkaz, kde je případně koupit, ale asi mám nějakou retro verzi barev, protože ty stejné v krásně obyčejném černém papírovém obalu jsem nikde na netu nenašla. Ale tohle by mělo být to samé.

Hrnek je před malováním vhodné očistit, odmastit, třeba odlakovačem na nehty na vatovém tamponku. Barvy pak lépe a déle drží. Taky doporučuju malůvku spáchat na stranu, ze které nepijete  - tedy pokud obvykle držíte ucho hrnku pravou rukou, malujte na pravou stranu z bočního pohledu na ucho... !? Je fajn si to vyzkoušet.

Už jsem psala o mé potřebě všechno první načrtávat tužkou. Jaké bylo mé nadšení, že na hrnek to jde taky! K samotnému malování - nemám žádnou konturu. Místo ní používám černou barvu. Prostě s ní namaluju obrysy, nechám zaschnout a pak políčka vyplňuju barvičkama. Barvy nanášejte ve slabých vrstvách, na zaobleném povrchu mají dendenci se roztékat. Jelikož mám 6 základních barev a červenožlutý donut nepřicházel v úvahu, namíchala jsem si růžovou a světle žlutou přidáním bílé. Barvy se sice dají koupit v milionech odstínů, ale proč to dělat jednoduše, když to jde složitě.

Když je namalováno, je třeba na hrnek 4 hodiny foukat, aby uschnul. Kecám, jen barvu hlídejte, dokud úplně nezaschne, případně hrnek štelujte do různých poloh, aby se barvy neroztekly.

Pak s ním do trouby. Každé vypalovací barvy mají nejspíš jiné požadavky na čas a teplotu vypalování, to najdete na obalu. Moje Marabky chtějí 30 minut v troubě rozžhavené na 160°C. Po vypálení nechte vychladnout a je to, můžete používat.

Někdo vám bude tvrdit, že ručně pomalované hrnky se dají mýt v myčce. To je blbost. Dají, ale po třetím umytí můžete hrnek malovat znova. Doporučuju dát si tu práci a mýt hrnek ručně. Vodu neušetříte, ale oči pro pláč ano.

Takový hrnek, do kterého dáte kus sebe, si nechte doma pro radost, nebo ho někomu darujte. Hrnek na fotce vzniknul jako další z mnoha dárků pro mou kamarádku Klárku a já mám neskutečnou radost, že ho má na studentském bytě, používá ho a dělá mi tím mezi spolubydlícíma reklamu. K nezaplacení!

CVIČEBNÍ DENÍK

Určitě znáte ten nanicovatý pocit, když má váš přítel/kamarád/brácha/táta/děda narozeniny/svátek/cokoliv, a vy zaboha nevíte, jaký dárek mu dát. Obdarovat muže je oříšek. Pokud je ale váš oslavenec sportovec, máte napůl vyhráno.

Můj přítel dělá vzpírání a crossfit a každý trénink si pečlivě zapisuje. Takže když jsem přemýšlela nad jeho dárkem k svátku, cvičební deník byl pro mě jasná volba! Homemade deník s kapkou motivace.

Napadlo mě deník udělat z karisbloku velikosti A5, protože má pevné desky, něco tedy snad vydrží, neb chlapi v posilovně se s těma deníčkama zrovna nemazlí. Další věci, které jsem použila, jsou pravítko, gumička, nůžky, nožík, děrovačka, lepidlo, něco na psaní a papíry - bílé na zapisování tréninku, barevné (nejlépe tvrdé) na motivační kartičky.

Vím, že přítel svými tréninkovými deníky do tašky háže hlava nehlava, proto jsem tenhle superspeciální raději opatřila gumičkou.. Jednoduše si na zadní straně karisbloku, nahoře a dole, označtě místa, kudy chcete gumičku provléknout (3 cm od okrajů jsou ideální), a pak je nožíkem prořízněte. Vzniklými otvory zezadu provlékněte gumičku a zkraťte ji na akorátní délku. Vnitřní konce přilepte lepidlem. Gumičkové zavírání hotovo!

Pokud si váš oslavenec nevymýšlí tak jako ten můj, můžete následující část přeskočit a vyřešit ji koupí náhradních náplní do karisbloků (cca 20Kč, seženete v každém papírnictví).

Protože se tyhle náplně dělají jen linkované nebo čtverečkované, a můj přítel si tréninky nejraději zapisuje na listy čisté, rozstříhala jsem napůl asi milion A4 papírů do tiskárny (promiň, tati) a pak je po pěti děrovala celé staletí, protože moje děrovačka je už stařenka. A ne každý 'trs' listů se mi povedl naděrovat hezky, některé jsou děrované odshoda dolů, než jsem se trefila do správného místa.. Na fotky jsem si ale nachystala jen ty hezké, hehe.

Když už máte základ deníku hotový, přichází na řadu ta třešnička na dortu. Motivační kartičky. Každý sportovec občas potřebuje nakopnout a připomenout, proč to všechno vlastně dělá, a že to má smysl, tak proč mu nějakou silnou motivační hlášku nenapsat přímo do cvičebního deníku?

Kartičky + úvodní stránku deníku jsem vyrobila stejně jako bílé listy, jen z tvrdého barevného papíru. Popiště je a třeba i pokreslete dle fantazie. V takových chvílích si přeju, abych své 4 středoškolské roky nestrávila na gymplu ale na polygrafické střední.. hahhha.

Kartičky pak různě umístěte mezi bílé papíry a je hotovo. Můžete vložit i pár nepopsaných, aby si obdarovaný nějaké to motto napsal i sám. Vznikne vám něco takového:

A v praxi to pak bude vypadat takto:

Na tomhle deníku je super, že je nesmrtelný. Popsané listy vyměníte za čisté a jede se na novo. Ale to úplně nejlepší je, že kdyby se oslavenci případně (!) něco nelíbilo, může to z deníku pohodlně vyndat a zahodit a naopak svoje věci přidat. Takže ať už tam napíšete a dáte cokoliv, bude to totálně super!

Takže no stress and be inspired.

VELIKONOČNÍ GENTLEMANI

Už jste malovali velikonoční vajíčka? U nás to tentokrát byl výhradně můj úkol. Máma mi řekla: "Na, tu máš uvařené vajca, něco s něma udělej." Tak jsem zvolila nejrychlejší cestu, vzala centrofix a pokreslila je. Letos tedy doma máme slušnou snůšku gentlemanů. A jednoho číňana.

Veselé Velikonoce!

RÁMEČEK S TEXTEM?

Krize, už u druhého příspěvku nevím, jak ho pojmenovat. Nicméně, tady je další superrychlá a taky superlevná homemade věc! Potřebujete rámeček (můj stál 25 - je plastový), papír, případně nůžky na zastřihnutí papíru, a něco na psaní. Já si všechno radši předepisuju tužkou, abych pak nebrečela, kdo si je jistý sám sebou, hoďte to tam rovnou třeba fixem.

..a i když to předepíšu tužkou, ne vždy je to podle mých představ :D

Takže pokud máte chuť si jednoduchým nápadem oživit stůl nebo zeď, nebo někoho potěšit malým dárkem, jděte do toho. 

Tenhle vznikl jako dáreček pro mou kamarádku Klárku, kterou nejvíce ze všech lidí na světě zahrnuju mými homemade výtvory, a díky které tenhle blog z velké části vlastně vůbec vzniknul. Díky ti za to! Odměnou ti budiž, že časem se tu objeví všechny tvoje věci, které jsem ti kdy dala!